Čím více se zabýváme rentabilním obchodováním, tím více se ukazuje důležitost správného stanovení okamžiku odchodu z trhu. V minulých příspěvcích byly popsány různé investiční strategie, včetně těch nejznámějších (např. Bollinger Bands, Moving Averages), avšak i u nich nikde nebyl definován okamžik ukončení obchodu. Je to dáno samozřejmě tím, že zájem makléřů je na otevření obchodu a výsledek obchodu je již plně přenechán na obchodníkovi. Nedopadne-li obchod úspěšně, je to z důvodu nedostatečné zkušenosti obchodníka ukončit obchod ve správnou chvíli. Ve skutečnosti se tak předpokládá u obchodníka trvalé sledování vývoje grafu kurzu a podle jeho vývoje pak v nějaký intuitivně stanovený okamžik obchod uzavřít.

Funkčnost testovacích algoritmů je možná pouze za situace stanovení pravidla nejen pro vstup do obchodu, ale i pro ukončení obchodu a odchodu z trhu. Většina metod, které jsme zatím analyzovali, za tento okamžik pokládá opačný signál s logikou, že největšího zisku by přeci mělo být dosahováno při plném využití prostoru mezi maximem a minimem (které se „jistě“ pravidelně střídají) neboli mezi signálem pro BUY a signálem pro SELL, resp. obráceně.

Některé metody při takto zakomponovaném okamžiku ukončení obchodu vykazují zisk, často velmi významný. Při započtení „komplexních nákladů“ se však objem zisku výrazně sníží nebo se dokonce obchod propadne do ztráty. Při analýze jednotlivých obchodů se pak ukazuje, že kromě ziskových obchodů existuje až neuvěřitelně mnoho obchodů, které jsou ztrátové, často velmi ztrátové. Odtud pak samozřejmě pochází představa, že při snížení ztráty ze ztrátových obchodů (tedy včasného ukončení ztrátového obchodu) by muselo dojít k celkovému zvýšení výsledného zisku.

Běžné obchodní platformy nabízejí stanovení příkazu stop-loss (SL) s analogickou konstrukcí jako již dříve zmiňovaný příkaz target-profit (TP). Příkaz SL umožňuje stanovit hodnotu maximální akceptovatelné ztráty neboli uzavřít obchod na předem nastavené hodnotě kurzu. Používání příkazu SL doporučují i makléři zejména u začínajících obchodníků, kteří nemají ještě dost zkušeností, špatně hodnotí signály, nemají dostatečnou vnitřní disciplínu apod. V případě makléřů se přidává ještě jeden velmi praktický důvod, a to je zabránit situaci, kdy obchodník špatně nastaveným obchodem přijde o veškerý kapitál. Makléř, který žije z podílu na „komplexních nákladech“, má pochopitelně zájem, aby obchodů bylo co nejvíce nebo aby obchod byl otevřen co nejdéle.

Pokusme se nyní naprosto přesně matematicky porovnat investiční strategie bez příkazu SL a s příkazem SL. Přiložený exelovský soubor rozebírá již dříve analyzovanou strategii Bollingerových pásem. Při průměru a směrodatné odchylce 9 dnů a násobiteli směrodatné odchylky 1,4 (stáhnout soubor možno zde) a bez použití jakékoliv „brzdy“ vykazuje za 10 let hrubý zisk (bez komplexních nákladů) výše 0,5084. Podíváme-li se však na nejztrátovější obchody, zjistíme, že existují obchody končící ztrátou -0,1272 (na straně BUY) a -0,0964 (na straně SELL). Pokud by se podařilo ukončit obchod dříve, ztráta z obchodu by nebyla tak destruktivní a jistě by tak výrazně neovlivnila konečný výsledek.

 Připomeňme si graf vývoje zisku v základním nastavení (tj. průměr a směrodatná odchylka 9 dnů, násobitel směrodatné odchylky 1,4 a žádná „brzda“):

 

 

Makro pro výpočet optimální hodnoty SL nám nabídne tyto výsledky:

Při nastavení příkazu SL ve výši -0,0190 bude konečný zisk po 10 letech o 20 % vyšší, a i průběh grafu vývoje zisku bude bez tak extrémních propadů jako při modelu bez stanovení příkazů SL.

Přesto ani tento výsledek by zřejmě nestačil na pokrytí „komplexních nákladů“. Rovněž období od polovinu roku 2012 do poloviny roku 2016, kdy je vykazována ztráta, je příliš dlouhé na to, aby tato metoda v této podobně byla pro obchodování zajímavá.

Nevýhodou pevně nastavené hodnoty SL může dojít k situaci, kdy je obchod na pozici SL ukončen, i když v průběhu dalšího obchodního období se opět vrátí před hodnotu SL a v podstatě tak ztrátu zakonzervuje. Jiným způsobem omezení ztráty je stanovení limitní hodnoty ztráty na konci obchodního dne (CLOSE) a teprve pokud je ztráta vyšší než vypočtený limit, obchod se ukončí. Prověřme vývoj zisku při této konstrukci „brzdy“.

 

Výsledky jsou podobné jako u metody s příkazy SL, zisk je mírně vyšší.

Pokusme se ještě jednou, tentokrát při nastavení limitní ztráty prověřit optimální hodnoty násobitele směrodatné odchylky. Možná, že výsledky budou ještě lepší.

Skutečně, při samotným Bollingerem doporučované hodnotě násobitele směrodatné odchylky 2,0 je výsledek ještě lepší, dokonce přes 0,8000. 

U metody využívající příkazy SL je rovněž při hodnotě násobitele směrodatné odchylky 2,0 dosaženo lepší hodnoty, než při násobiteli 1,4. Výsledná hodnota zisku je ale nižší než u metody s limitní ztrátou (0,7216).

Lze tedy na závěr shrnout, že použití limitní ztráty je výhodnější, než používání příkazů SL.

Přesto ani tato metoda není schopna dosáhnout zisku vyššího, než jsou „komplexní náklady“ a obchodování podle ní by nakonec skončilo ztrátou: