Než se pustíme do rozboru obchodních systémů a přístupu k nim, bude vhodné si připomenout několik „pravd“ známého autora matematických modelů na forexu – Wellese Wildera (podrobněji k němu lekce 30) ADX – Average Directional Movement Index):
„Trhy musí zvítězit, jinak by to již nebyly trhy. Více peněž musí být ztraceno, než získáno“.
„Velkými vítězi jsou Commercial Hedgers se spoustou peněž k podržení jejich pozice. Tyto instituce jsou Fundamental Traders“
„Druhou skupinou obchodníků jsou velcí spekulanti, kterými jsou často velké komoditní fondy. Ty jsou technickými obchodníky.“
„Poslední skupinou jsou malí obchodníci. Tito malí obchodníci jistě přečíslí ostatní dvě skupiny, předpokládal bych v poměru 1000 : 1. Jen 5 % malých obchodníků končí ziskem, a tak je vidět odkud peníze přichází, které dělají trh“.
Welles Wilder si uvědomoval i význam psychiky:
„Pokud necháte své emoce ovládnout váš plán nebo systém, je to hlavní příčina vaší prohry“.
„Někteří obchodníci se rodí s vnitřní disciplínou. Většina se to musí tvrdě učit“.
Každý retailový obchodník na forexu by si měl být plně vědom toho, že patří do poslední skupiny obchodníků, z nichž jen naprosto malá část je schopna obchodovat se ziskem. Ostatně podle příslušných regulačních norem Evropské unie musí dnes každý forexový broker uvádět úspěšnost svých klientů. I když je u nich uváděna až 20-tiprocentní úspěšnost, skutečnost bude blíže odhadu Wellese Wildera.
Pokud se retailový obchodník narodil s vnitřní disciplínou, plně respektuje naznačenou úspěšnost, obchoduje s rozvahou a s minimální velikostí obchodu, nebo ho dokonce, stejně jako Wellese Wildera (a stejně jako mne) více zajímá matematické modelování, pak je vše v pořádku. Pokud podlehne naivnímu pocitu, že forex je přesně to, co hledal pro rychlé zbohatnutí, je na nejlepší cestě do pekla.
Co tedy můžeme udělat, abychom byli úspěšnější a nepatřili k těm, kteří pouze pomáhají těm „velkým“ k jejich ziskům?
Předně je třeba se zcela rozejít s Price Action a plně se věnovat Algoritmickým obchodním systémům. Jaký je vztah mezi těmito dvěma hlavními přístupy k obchodování?
Základem obou je vždy cena, respektive kurz dvou měn. Způsob a intenzita využití hodnoty kurzu jsou však naprosto odlišné. Následující schéma by mělo dát každému odpověď na otázku, jakým obchodníkem je.
Price Action
Price Action je strategie, kdy se trader sice striktně drží hodnoty kurzu, bere v potaz kromě aktuální hodnoty také tu minulou, ale veškeré informace čerpá zásadně z grafů minulého vývoje kurzů. Při analýze grafu se zdá, že jde o technický rozbor, ve skutečnosti jde o rozbor pocitů.
Trader při analýze grafu primárně hledá základní ukazatele jako je resistance (krajní, nejvyšší hodnota) a support (krajní, nejnižší hodnota). Mezi těmito mezními hodnotami se vždy nachází mnoho jiných, méně extrémních krajních hodnot, podle toho, jak dlouhé období je v grafu zohledněno.
Pouze nezodpovědný trader vyhodnotí z grafu viditelné extrémní hodnoty jako signály pro vstup do obchodu. Není totiž žádná záruka, že okamžité maximum nebo minimum nebude dalším vývojem dále překonáno.
Obdobně problematické jsou i trendové linie, kdy se nesleduje maximální nebo minimální hodnota, ale trend maximálních a minimálních hodnot.
Ale ani zde není jasné, jak dlouho bude trend trvat. Dokonce není jasné ani to, kdy je vývoj kurzu v trendu. Dle vloženého grafu se zdá být vše velmi jednoduché. Zjistit ale v 19.00 hod dne 3.1., že trend trval od 19.00 dne 28. 12. do 19.00 hod dne 2.1., tedy se zpožděním 24 hodin, má pro obchodníkovo správné rozhodnutí nulovou hodnotu.
Vypovídací hodnota grafu a jeho využitelnost pro obchodování je minimální. Graf ve skutečnosti je pouze přehlídkou nevyužitých příležitostí, o kterých nám ale v reálném čase graf nic neřekl.
Speciální kapitolou „analýz“ grafu jsou tzv. patterny, tedy určité rozpoznatelné svíčkové formace vytvořené pohybem ceny na grafu. Vznikají tak, že se spojí zavírací, případně MAX a MIN kurzové hodnoty v určitém časovém období. V krátkých časových rámcích se mohou objevit v jakékoliv chvíli. Vždy jsou vidět jen v historickém, tedy již prošlém grafu. A obchodování podle nich v reálném čase je jen obtížně představitelné.
Mezi nejvýznamnější patterny patří např. hlava a ramena nebo vlajka
Zřejmě největší nevýhodou metody Price Action je nutnost neustále sledovat vývoj grafu a ve chvíli, kdy se zdá, že je dosaženo očekávané úrovně, vstoupit do obchodu. Ještě nejistější je však z vývoje grafu odvodit okamžik ukončení obchodu.
Protože obchodování pouze podle grafu nedává žádnou jistotu úspěchu, jsou do grafu promítány nejrůznější křivky, které mají obchodníkovi pomoci v rozhodování. Křivky jsou v obchodních platformách již nastaveny, takže stačí si jen vybrat.
V tomto případě jde o tzv. Elliotovy vlny. Křivek (různobarevných) a mezních hodnot (a, b, c, A, B, C) je zde několik. Jejich analýza vyžaduje skutečně značnou fantazii. O tom, kolikrát se tato formace objeví a jak dopadly obchody uskutečněné podle těchto křivek, se však nikde nedovíme.
Vkládání nejrůznějších křivek do grafu vývoje kurzu lze vnímat jako pozitivní směr zvyšování pravděpodobnosti úspěšného obchodu. Jednotlivé křivky jsou výsledkem určitých postupů (algoritmů) a představují jakýsi spojovací článek s čistě algoritmickými obchodními systémy. Přesto míra subjektivity je velmi vysoká. Obchodník neví, zda má více věřit grafu, nebo křivkám. Je-li křivek více, otevírá se zásadní otázka, která křivku je ta „správná“. Zkušenost ukazuje, že nakonec nejde o racionální objektivní rozhodování, ale o rozhodování intuitivní s velmi problematickým výsledkem.
Algoritmické obchodní systémy
Naprosté odhlédnutí od grafů a zaměření se pouze na matematické funkce a rozhodovací bloky (algoritmy) dává možnost stanovit na základě minulých hodnot kurzu hodnoty i pro budoucnost (prolongace vývoje) s definovanou úrovní pravděpodobnosti. Prokáže-li algoritmus trvale úspěšný minulý vývoj, je velmi vysoká pravděpodobnost, že při zachování stávajících podmínek bude úspěšný i budoucí vývoj.
V předchozích lekcích naší školy forexu jsme podrobili exaktní, matematické analýze nejpoužívanější (a nejdoporučovanější) obchodní strategie. Až na naprosté výjimky se ukázalo, že úspěchu nebylo možno dosáhnout i při extrémní optimalizaci proměnných.
Opuštění grafů umožňuje hledání strategií, které v grafech nejsou a nelze je tam ani při největší snaze dohledat. Názornou ukázkou toho je hned první analyzovaná metoda v lekci (9) Pravděpodobnost vývoje kurzu 50:50. Je založena na drobných odchylkách v pravděpodobnosti pokračování trendu.
Např. změna trendu po prvním dnu otevření obchodu je více než 50ti-procentní. V případě druhého dne trendu je naopak vyšší než 50ti-procentní pravděpodobnost pokračování trendu. Můžeme tedy stanovit hypotézu: pokud vstoupíme do obchodu podle větší pravděpodobnosti pokračování trendu, budeme úspěšní.
Místo obtížně interpretovatelných grafů (patternů) a vkládaných křivek je hlavním nástrojem algoritmického obchodního systému jednoznačné rozhodovací schéma. Pro zvolenou jednoduchou hypotézu bude samozřejmě velmi jednoduchý i algoritmus:
Tento vývojový diagram neobsahuje žádnou proměnnou a neumožňuje tedy optimalizaci této proměnné.
I pro obchodování podle algoritmu je nezbytná vnitřní disciplína. Její udržení je však jednoznačně snadnější než při obchodování podle grafu. Obchodník se totiž může opřít o dobře otestovaný algoritmus a obchoduje v podstatě jako robot, bez každodenní kontinuální, extrémně vysilující obavy, zda se správně rozhodl.
Z algoritmického obchodního systému lze při zvládnutí základů programování v jazyku MQL4 přejít na skutečně robotické obchodování (Automatické obchodní systémy) a nechat tedy „obchodovat“ robot. Než je ale toto možné, je nutné manuálně otestovat ziskovost Algoritmického obchodního systému.
Pozor: nezaměňovat Algoritmické a Automatické obchodní systémy.