Až dosud jsme hodnotili jednotlivé investiční strategie podle konečné hodnoty profitu po deseti letech obchodování (optimalizováním proměnných s cílem maximálního konečného zisku). Také při hodnocení již popsaných metod – viz kapitola 20) Průběžné hodnocení jsme srovnávali pouze výsledný profit. Sekundárně jsme u jednotlivých metod ještě sledovali vizuálně grafický průběh vývoje profitu v čase s alternativním vlivem tzv. komplexních nákladů.
V předchozí lekci 23) Pouze zisk jsme narazili na zajímavý problém – extrémně vysoký profit, prakticky v čase trvale rostoucí, a jen velmi krátkodobé, avšak velmi dramatické propady, které z podstaty konstrukce investiční strategie byly vždy v průběhu jen několik málo obchodních dnů eliminovány.
Pro snadný vstup do problematiky si připomeneme nejdůležitější skutečnosti.
Metoda je založena na strategii, která stručně řešeno stojí na předpokladu, že dříve nebo později musí dojít ke změně trendu a budeme-li mít v tu chvíli dostatečně velký otevřený obchod, bude schopen všechny dosavadní ztráty „přebít“ konečným profitem.
V případě obchodování měnového páru EURUSD v období od 5.1.2009 do 4.1.2019 by došlo několikrát k proražení nulové hodnoty (osy „x“) a tedy k několika ukončení obchodování. Nebyl by tedy již prostor pro zvrácení aktuální ztráty. Pro její eliminaci by bylo nutné extrémně zvýšit velikost obchodu z nového vkladu.
K prvnímu fatálnímu propadu došlo již po 60 obchodních dnech dne 30. 3. 2009, kdy došlo k propadu na hodnotu -0,1606. Pokud bychom měli tento propad – drawdown1) -0,3516 ustát a dočkat se konečně obratu trendu, a tedy ziskového obchodu, museli bychom začít obchodování s minimálním vkladem na úrovni nad 0,3516 (tedy USD 3.516) nebo v průběhu propadu tuto hodnotu vkladu přiměřeně zvýšit.
Protože potřeba doplnění vkladového kapitálu se může objevit velmi nečekaně a nemusí být vždy dostatek času na doplnění obchodního účtu, měli bychom vložit na účet již před zahájením obchodování dostatečný kapitál nebo alespoň ho mít k dispozici v jiných rychle využitelných aktivech.
Podíváme-li se pozorně na průběh grafu, zjistíme, že k propadům dochází i v dalším období a velikost propadů je mnohem větší.
Kdybychom např. začali obchodovat až 7.1.2013, dostaví se takovýto propad hned po několika dnech a po více než 4 letech, konkrétně dne 17. 5. 2017, dokonce v ohromné výši -9,3891 (tedy USD 93.891 při zahajovací velikosti obchodu 1 lot). Tento obchod by znamenal proražení osy „x“ až na úroveň -2,2325 !
To, co nyní řešíme, je klasický money management 2). Přístupů k money managementu je řada a každý obchodník by měl mít svou vlastní „politiku money managementu“ odpovídající jím používaným obchodním strategiím.
V našem případě je hledisko maximalizace profitu až někde v pozadí, přestože je jasné, že se obchoduje pro profit (ale ne za každou cenu).
Mnohem důležitějším parametrem je právě drawdown, který ukazuje na nutnou výši vstupního kapitálu (polštář). A pak jako komplexní parametr poměr profitu k drawdownu, tedy ukazatel rentability obchodování.
Rentabilita obchodování za rok představuje velmi komplexní ukazatel, který posuzuje zisk na konci období s nutnou velikostí vstupního kapitálu. Při tom pro zvýšení opatrnosti je za minimální hodnotu vstupního kapitálu považována dvojnásobná hodnota drawdownu.
Výhodou tohoto ukazatele je, že podle jeho hodnoty se investor může rozhodnout, zda bude obchodovat na forexu (roční rentabilita nad obecnou úrovní výnosnosti) nebo raději vloží volný kapitál do jiného investičního nástroje, který mu umožní jistější zhodnocení kapitálu a často bez ztráty času a nervů.
V našem konkrétním případě, tedy obchodování páru EURUSD dle metody „trvalého zisku“, zaznamenáme následující hodnoty:
P = UDS 199.297
D = USD -93.891
N = 10 (let)
Výsledná hodnota roční rentability R(rok) pak bude 199.297/-93.891*-2/10 = 10,6 % p.a.
Závěr:
Vezmeme-li v úvahu, že zkoumaná metoda (zřejmě absolutně nejziskovější, vždyť každý obchod nakonec skončí ziskem!) je schopna generovat jen průměrných 10 % zhodnocení p.a., při relativně vysokém objemu blokovaných aktiv, je otázka, zda by pro obchodníka s kapitálem dostatečným pro tuto metodu nebylo efektivnější vložit tento kapitál do stagnující firmy a tuto díky svému know-how a manažerským schopnostem postavit na nohy. Existují totiž společnosti, které jsou po restrukturalizaci schopné generovat zisk (EBIT) na úrovni 30 i 40 %.
x1) Propad v hodnotě portfolia nebo aktiv zaznamenaný v průběhu časového období, který je typicky počítán jako procentní rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou hodnotou v hodnoceném časovém období.
x2) Proces, při kterém jsou finanční prostředky na obchodním účtu užívány uvážlivě, s přijatelnou mírou rizika chránící zbývající prostředky před nepřiměřenými ztrátami.