Jedna z nejčastěji testovaných hypotéz při obchodování na burze/forexu vychází z poznatku, že odchylky v ceně podkladového aktiva mají na standardně fungujícím trhu vždy tendenci směřovat k jakési střední, tržně neutrální ceně dlouhodobě vyrovnávající nabídkou s poptávkou. Investiční strategie vycházející z této hypotézy pak hledají okamžik, kdy je již odchylka od střední, neutrální hodnoty tak veliká, že již bude tržně neudržitelná (trh je tak zvaně „přeprodaný“ nebo „překoupený“) a cena se opět začne vracet. Okamžik tohoto obratu, a tedy začátek návratu k rovnovážné ceně je pak v teorii nazýván “stochastický oscilátor”.

S investiční strategií pracující s hypotézou extrémního vychýlený kurzu ať už nahoru nebo dolu jsme se setkali hned v první lekci testující tuto hypotézu, tedy v lekci 8) Vývoj proti trendu (oscilátor) a v trendu. V tomto případě šlo o ověření možno říci laické, amatérské.

Podstatně sofistikovanějším způsobem rozebral tuto hypotézu Larry Williams v lekci 18) W%R Williams Percentage Range, kde byl otestován oscilátor označovaný jako W%R. Podobný přístup lze dohledat i v modelech vyvinutých Johnem Bollingerem a popsaných např. v lekci 11) Bollingerova pásma, část I a v lekci 12) Bollingerova pásma, část II – target_profit.

Všechny tyto investiční strategie prokázaly ziskovost, avšak pouze pro použití při obchodování akcií a na komoditní burze, kde nejsou požadovány tzv. komplexní náklady – viz lekce 10) Spread a další náklady. Burzovní obchody (akcie nebo komodity) jsou totiž zatíženy jen pořizovacími náklady a vlastní držení těchto aktiv po nekonečně dlouhou dobu žádné další náklady nenese.

Při obchodování na forexu (měnové páry) však existují náklady (minimálně overnight), které obchod zatěžují každodenně a vyhnout se jim lze jen v rámci krátkodobého, intradenního obchodování. Zahrnutí těchto nákladů již do testování je naprosto nezbytné, nechceme-li být trvale znepokojováni negativní odchylkou vypočtených zisků od skutečné ztráty. Započtení tzv. komplexních nákladů tak výrazně ovlivňuje konečný výsledek, že obchodování podle těchto metod je nedoporučitelné. Bohužel jen některé metody a za jen určitých podmínek (parametrů proměnných) končí skutečným ziskem.  

Možná právě proto se hledáním toho správného oscilátoru zabývala, a i dnes jistě zabývá řada burzovních obchodníků i matematiků. U jednoho z nich bychom se v této lekci zastavili a ověřili, zda při jeho metodě bychom mohli dosáhnout zisku.

Geoge Lane (1921 – 2004) získal akademické vzdělání na řadě amerických universit (navštěvoval Drake University, Washington and Lee University, Northwestern University, The Academy, The Citadel, The College of William & Mary a The New School). Svou dlouholetou karieru na finančních trzích začal ve společnosti E. F. Hutton & Co., podílel se na práci skupiny obchodníků v Chicagu, kteří vyvinuli tzv. Lane´s Stochastic Oscillator. Jako President společnosti Investment Educators Inc. učil investory a finanční profesionály v základních i vyspělejších metodách technické analýzy. Byl popularizátorem stochastického oscilátoru. Nutno ale dodat, že vždy šlo o akcie a komodity.

Zdroj: alchetron.com

George Lane obohatil teorii stochastického oscilátoru o hledisko „rychlosti“ tím, že pracoval s tzv. „rychlým“ oscilátorem (Fast Stochastic) a „pomalým/opožděným“ oscilátorem (Slow Stochastic). Podívejme se nyní na matematický zápis jednotlivých oscilátorů.

Fast Stochastic %K

Parametr „n“, tj. časový rámec/počet dnů je uváděn nejčastěji v hodnotách 5, 9 nebo 14 dnů.

Pokud je hodnota LOW stejná s hodnotou CP, dosahuje ukazatel hodnoty 0%, pokud je CP rovno HIGH, pak je hodnota ukazatele 100%.

Slow Stochastic %D

Vztah mezi oběma oscilátory teorie stanovuje takto: signál pro vstup do obchodu je vytvořen ve chvíli, kdy rychlejší (fast oscillator) %K protíná pomalejší (slow oscillator) %D.

Tato podmínka by měla smysl a byla použitelná, pokud by obě křivky %K a %D měly dlouhodoběji vyrovnaný průběh a vlastní jejich protnutí bylo identifikovatelné. Bohužel pohled na vývoj hodnot obou oscilátorů nám nic takového nenabízí (zdrojový soubor možno stáhnout zde).

Poměr oscilátoru %K a %D je barveně vyznačen ve sloupci %D. Modrá barva znamená proražení oscilátoru %K nad oscilátor %D a tedy signál pro SELL, zelená barva naopak proražení oscilátoru %K pod oscilátor %D a tedy signál pro BUY. Rychlost střídání signálů, respektive krátkodobé, často pouze jednodenní působení signálu pak nedává velkou záruku úspěšného obchodu. V mnoha případech dokonce dochází k tomu, že hodnota CLOSE je na úrovni minimální hodnoty za sledované období (%K = 0 ve sloupci %K) nebo maximální hodnoty (%K = 100). Přesto vývoj hodnoty CLOSE v dalších dnech i po těchto „tvrdých“ signálech je často přesně opačný, než by měl být.

Následující graf vývoje zisku v případě 5-tidenního framu to potvrzuje. Dlouhá období hlubokých ztrát a na konci desetiletého období zisk jen 0,0016.

Lepšího výsledku je dosaženo u 9ti-denního framu – zisk 0,1650. Ale i v tomto případě je z grafu zřejmá extrémně hluboká a dlouhodobá ztráta v průběhu obchodování.

Snad lepšího výsledku bude dosaženo u 14-tidenního framu.  

Zisk na konci období je skutečně větší, tedy 0,2708. A i když se průběžné výsledky držní nad nulou, propady jsou extrémní a výrazně překračují konečný zisk.

Protože se výsledky zlepšují s prodlužováním období, prověřme ještě delší časový frame, např. 26 dnů, což je frame často používají i v jiných metodách.

Zisk je skutečně ještě větší, bohužel propad (drawdown) i nadále zůstává v neakceptovatelné úrovni.

Výsledky všech výše uvedených časových pásem je nutné přijímat s velkou rezervou. Při započtení komplexních nákladů se výsledky propadnou do ztráty.

Závěr:

I metoda George Lanea byla vyvinuta a zřejmě úspěšně používána při obchodování cenných papírů a komodit. Pro obchodování na forexu (měnové páry) však nenabízí dostatek jistoty. Další vývoj metody „fast and slow  stochastic oscillator“ bude muset jít cestou analýzy příčin výrazných propadů a hledání podpůrných/doplňujících parametrů pro vyhlazení křivky vývoje zisku.