Investiční strategie založené na nalezení tzv. oscilátoru, tedy okamžiku, kdy dochází ke změně trendu nejčastěji dosažením nějaké extrémní hodnoty odchylky aktuálního kurzu od jakéhosi průměru, jsou přehledné, logické a onen oscilátor snadno vyčíslitelný.
Podstatně horší situaci mají obchodníci, kteří obchodují tzv. v trendu, tzn. využívají krátkodobého růstu nebo poklesu kurzu. Obtížné je již samo identifikování situace na trhu jako trendové a pokud již se trh zdá být v trendu, otázkou je, jak silný trend je a jak dlouho bude trvat. Zdá se, že nejdále se v metodice měření trendu dostal americký strojní inženýr Welles Wilder, kterému zřejmě nejvíce pomohlo právě jeho „technické myšlení“ při hledání matematické, exaktní podstaty trendu.
Welles Wilder se narodil uprostřed Velké deprese ve 30. letech 20. století v městě Norris, stát Tennessee a měl velmi zajímavou profesní karieru. Mezi střední a vysokou školou pracoval jako automobilový mechanik, přihlásil se k námořnictvu a stal se leteckým mechanikem.
Zdroj: http://traders.com/Documentation/FEEDbk_docs/2009/03/Interview.html
Po námořnictvu ukončil studia jako strojní inženýr na North Carolina State College a po dalších sedmi letech opustil strojírenství a přešel do nemovitostního byznysu. Se dvěma dalšími společníky postavili 1.035 domů v Severní Karolíně a Virginii. Zbohatl, koupil si letadlo a naučil se létat. Když byly byty dokončeny, prodal svůj obchodní podíl na nových projektech ostatním společníkům.
A tak Welles Wilder měl ve věku 38 let tolik peněz, kolik potřeboval a nic na práci. Svou pozornost obrátil na komoditní obchodování, kde míra zhodnocení kapitálu se zdála být ještě větší než v nemovitostech. Nejprve vydělal velké peníze ve stříbře, aby brzo zjistil, že komoditním obchodováním lze velké peníze i ztratit. Ukončil tedy obchodování a od poloviny 70. let se zaměřil na technickou analýzu. Začal publikovat a zde se zaměřil zejména na algoritmické obchodní systémy, z nichž nejznámější je zřejmě RSI (v naší Škole forexu probráno v lekci 16) RSI – Relative Stength Index) a Parabolic SAR, k němuž se dostaneme později.
Index ADX byl vyvinut Wellesem Wilderem v roce 1978 jako indikátor síly trendu cen a finančních instrumentů. ADX se stal široce používaným indikátorem v technické analýze a představuje standard ve skupině indikátorů nabízených různými obchodními platformami.
ADX je kombinací dvou jiných indikátorů vyvinutých Wilderem a to „positive directional indicator“ (zkrácené označovaný jako „+DI“) a „negative directional indicator“ („-DI“). ADX je kombinuje a vyhlazuje výsledek klouzavým průměrem.
Obchodní platformy nabízí výpočet jednotlivých indikátorů a jejich automatické přenesení do grafu, takže obchodník algoritmus výpočtu vůbec nezná a ani ho nezajímá. Pro naši potřebu ale potřebujeme právě jednoznačný algoritmus. Budeme proto postupovat krok za krokem dle základních vzorců a návodů zveřejněných na internetu a vytvoříme si vlastní excelovský soubor.
V literatuře/teorii existuje mnoho přístupů ke konstrukci indexu ADX, k indikátorům +DI a -DI, stejně jako k výkladu získaných hodnot a tedy z nich vyplývajících doporučení pro investiční rozhodnutí. Kdyby tomu tak nebylo, všichni by již obchodovali podle této metody a jen spokojeně sledovali, jak se jim zvyšuje ekvita. Tak tomu ale není, a proto je třeba následující výklad a použitý algoritmus vnímat jako jeden z možných. Nalezení případně vhodnějšího algoritmu by již mělo být domácím úkolem každého „studenta“ naší Školy forexu.
Základem pro stanovení zdrojových indikátorů +DI (positive direction index) a -DI (negative direction index) je tzv. Directional Movement (+DM, -DM) a ukazatel ATR (Average Trade Range) – jeden z možných návodů:
Zdroj: https://www.tradingtechnologies.com/xtrader-help/x-study/technical-indicator-definitions/average-directional-movement-adx/
Nyní, když máme k dispozici denní hodnoty a z nich propočtené indikátory pro každý den, bychom mohli začít formulovat hypotézy a ověřovat jejich pravdivost (testovací soubor možno stáhnout zde).
Wilderův přístup při hledání dostatečně průkazného ukazatele pro změření trendu je jeví jako velmi působivý, výsledek je však velkým zklamáním. Použijeme-li ukazatel ADX pro změření síly trendu na měnovém páru EURUSD v našem standardním desetiletém období a obchodujeme-li (vstup do obchodu je-li ADX vyšší než 25, krátká pozice: -DMI > +DMI, dlouhá pozice: +DMI > -DMI, obchod se uzavře příští den), výsledek je více než rozpačitý.
Ani použití Wilderem doporučeného framu 14 dnů a vstup do obchodu pouze při hodnotě ADX větší než 25,0 nenabízí perspektivní řešení. Většinu času by byl investor ve ztrátě a konečný zisk po 10 letech je jen 0,0306! A to nebyly ještě zohledněny tzv. komplexní náklady, které by poslaly konečný výsledek do dramatické ztráty.
Pro zachování objektivity je nutno uvést, že kromě „nadšených“ zastánců indikátoru ADX lze na internetu najít řadu obchodníků, kteří použitelnost ADX indikátoru výrazně zpochybňují. A dosavadní výsledky to jen potvrzují.
Někteří obchodníci používají ADX jako jakýsi sekundární trendový ukazatel a obchodují podle hypotézy: pokud indikátor ADX roste, roste i trend a lze tedy vstoupit do trendového obchodu.
Pokud tedy podmínku pro vstup do obchodu rozšíříme i o nutnost růstu ADX, pak dostaneme za jinak stejných podmínek tento výsledek.
Graf vývoje zisku je velmi podobný vývoji bez podmínky růstu ADX, konečný výsledek je však dokonce ještě horší – profit pouze 0,0189.
Obchodovat podle indikátoru ADX za těchto podmínek rozhodně nelze nikomu doporučit.
Jediný proměnný parametr, který metoda nabízí, je velikost indikátoru ADX. V teorii platí, že čím je větší indikátor ADX, tím je trend silnější.
Zdroj: https://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi-91916.html
Excelovský soubor přiložený k této lekci však vypráví jiný příběh. Při stanovení podmínky pro vstup do obchodu ADX > 50 bude možno do obchodu vstoupit jen několikrát za celých 10 let a výsledkem je ještě větší ztráta než pro stanovení minimální úrovně pro vstup ve výši ADX >25.
Naopak překvapivě podstatně lepších výsledků by bylo dosaženo při snížení hodnoty ADX pro vstup do obchodu na ADX >15.
Zisk je mnohonásobě vyšší a má i částečně růstovou tendenci. Ale i zde platí, že výsledek není korigován komplexními náklady, které by i zde nakonec dostaly výsledek do hluboké ztráty.
Zamyslíme-li se nad Wilderovým postupem výpočtu ADX jistě nás překvapí dvojí konstruování ukazatelů za 14ti-denní období. Poprvé budeme potřebovat 14 denních hodnot na výpočet ATR (Average True Range) spolu s výpočtem +DI/-DI (Directional Index) a teprve ze 14 takto získaných hodnot budeme schopni získat výsledný ADX. V podstatě budeme znát hodnotu ADX (a tedy sílu trendu) až po 28 dnech, kdy trend začal nebo skončil! Toto zpoždění je jen částečně eliminováno konstrukcí tzv. „smooth“ ukazatelů posilujících vliv bezprostředně předcházející hodnoty.