V předchozích teoretických článcích k problematice možného ziskového obchodování (lépe řečeno „spekulování“) na burze měnových párů (FOREX) jsme se seznámili stručně s technologií algoritmického obchodování.
V jiném článku jsme se zabývali základními tendencemi na trhu – tj. směřování trhu k vyvážené (střední) hodnotě a tendenci trhu vyvíjet se v trendu (od střední hodnoty).
Nyní již známe všechny podmínky pro formulaci první hypotézy.
Hypotéza 1: „Při dosažení dostatečného rozdílu (diference) od předchozí historické hodnoty bude mít trh tendenci navrátit se zpět k předchozí historické hodnotě„.
Pro ověření správnosti hypotézy a pro prokázání stability investiční strategie použijeme dostatečně velký soubor historických údajů. Za tento dostatečný soubor budeme pokládat denní uzavírací hodnoty za dobu 10 let, tj. cca 2600 údajů.
Abychom mohli začít tvořit algoritmus umožňující optimalizaci (představa, že „z hlavy“ nastřelená hodnota bude ta nejlepší, je na úrovni subjektivity „obchodování z grafu“), musíme z hypotézy extrahovat proměnné. Touto proměnnou je v tomto případě rozdíl mezi současnou hodnotou (kurzem) a hodnotou (kurzem) v minulosti. Rozdíl (diference) mezi těmito hodnotami budeme testovat a hledat ten rozdíl (diferenci), při které je dosaženo nejlepších výsledků (profitu).
Rozdíl kurzů (diferenci) budeme zkoumat na týdenním framu, tedy za období pěti dnů (tzn. např. od pondělí tohoto týdne oproti pondělí předchozího týdne).
Dosažené výsledky na měnovém páru EURUSD ukazuje následující graf (výsledná optimální hodnota diference je 0,0074).
Graf na obrázku ukazuje pozitivní výsledek. Testovaná hypotéza prokázala ověřitelnost a ke konci desetiletého testovaného období dokonce ziskovost. Z tohoto pohledu bychom mohli být spokojení. Výsledky lze snadno ověřit přímo na excelovském souboru (možno stáhnout zde).
Přesto, že na konci desetiletého období bychom byly v zisku, je evidentní, že po velmi dlouhou dobu (od února 2013) bychom po celou dobu byli ve ztrátě, tj. téměř po dobu šesti let a ani nyní by nebylo jasné, kdy bychom se opět dostali do zisku. Průběh grafu ukazuje na velkou fluktuaci profitu a jeho nestabilitu. Je více než jisté, že pokud bychom zvolili jiné (rovněž desetileté období), získali bychom úplně jiné výsledky.
Podíváme-li se ještě jednou pozorně na hypotézu 1, zjistíme, že kromě velikosti diference obsahuje ještě jednu proměnnou, a to počet dnů, u nichž budeme diferenci měřit. Algoritmus úvodního souboru pracuje s pěti dny, což může být právě příčina nestabilního vývoje zisku (krátké období je vždy velmi citlivé na změny).
Provedeme-li propočet diference z více dnů, ukáže se, že skutečně jsou v některých případech lepší výsledky.
Na příklad při použití diference za 25 dnů, tedy 5 týdnů, jsou výsledky lepší nejen z pohledu výše konečného profitu, ale zejména podstatně lepší je průběh profitu. Přes občasné propady celkově vykazuje trvalou tendenci k růstu.
Ověřit si výsledky lze na excelovském souboru (možno stáhnout zde).
Hypotéza 1 založená na předpokladu, že po určitém (dostatečném a změřitelném) extrému (maximu nebo minimu) se vývoj kurzu pohne opačným směrem k původní (možno říci jakési průměrné) hodnotě, se ukázala jako pravdivá a při určité výši odchylky a při vhodně stanoveném počtu dnů diference nabízí ziskové obchodování.
Pokusme se tedy definovat hypotézu č. 2 a to jako hypotézu trendovou: „Vývoj kurzu v trendu probíhá tehdy, jestliže tři za sebou jdoucí diference jsou v trendu„.
Pro ověření hypotézy si opět připravíme excelovský soubor, obdobný jako pro ověření hypotézy 1.
Abychom nevstupovali do obchodu v končícím trendu (trend těsně před „bodem obratu“), doplníme podmínku vstupu do obchodu tím, že v případě stoupajícího trendu musí mít první diference zápornou hodnotu (tedy pod „rovnovážnou hodnotou“), v případě klesajícího trendu musí mít první diference plusovou hodnotu (tedy nad „rovnovážnou hodnotou“).
Protože výsledky na měnovém páru EURUSD byly velmi špatné, byl pro prověření hypotézy 2 zvolen měnový pár GBPUSD.
Analýza opět prokázala ověřitelnost hypotézy a v případě, že bude trend hledán na 34-denním framu, dosahuje i zajímavých výsledků s tendencí trvalého růstu.
Ověřit si výsledky lze na excelovském souboru (možno stáhnout zde).
Měřit výsledky lze samozřejmě i za situace, že do obchodu se vstoupí dříve nebo později. Ověřme tedy situaci, kdy budou podmínkou dva za sebou jsoucí trendy.
V případě testování pouze „dvoudenního“ trendu je nejlepších výsledků dosahováno při framu 35 dnů. Tato hodnota je podobná „třídennímu“ trendu (34 dnů) a rovněž výsledky jsou velmi podobné. Těchto lepších výsledků je však dosahováno v posledních třech až čtyřech letech, předchozí období vykazuje občasné zisky, ale i hlubší ztráty. Není tedy vůbec jisté, zda se pozitivní výsledky posledních let budou opakovat i v budoucnu.
Závěr:
Obecně lze předpokládat, že konstrukce investiční strategie založené na „návratu“ (oscilátor) bude vždy snadnější a zřejmě i ziskovější. Maximální odchylku lze vždy najít a je to jednoznačná (okamžitá) hodnota.
V případě investování na základě hypotézy z druhé kategorie, tj. trendový vývoj, je obchodování vždy složitější. Nejde o jeden okamžik a jednu cenu (kurz), ale vždy musí proběhnout několik měření, které potvrdí, že vývoj probíhá, resp. bude probíhat. Při tom se samozřejmě testovaná část trendu „ztratí“ a výsledky jsou o tuto část trendu slabší.